Get Adobe Flash player

Jak pracovat s dítětem

Příznaky, kterých je třeba si povšimout:

poruchy pozornosti
zvýšená aktivita
impulsivnost
zhoršená pohybová koordinace
poruchy krátkodobé paměti
nepružnost
narušené sebehodnocení
problémy ve vztazích s vrstevníky
poruchy spánku
narušený stravovací režim
poruchy vyjadřování

Při reedukaci (nápravě), zaměřené jak na oslabené funkce, tak na rozvoj osobnosti dětí a studentů, bychom se měli řídit zásadami:

trpělivost, klid a optimistický výhled do budoucnosti (s postupující zralostí nervové soustavy ubývají obtíže, kterými dítě trpí, a při správném výchovném vedení a léčení jsou v pozdějším věku sotva patrné);
nešetřit povzbuzením, pochvalou a oceněním za dobré výkony a především za projevenou snahu;
nedopustit, aby se dítě naučilo něčemu špatně;
pokud je to možné, spolupracujeme s dítětem (snažíme se předejít chybám v jeho práci či nevhodnému chování; důležité je, aby si dítě uvědomovalo náš zájem a oporu);
málo a často (dítěti vyhovuje spíše krátké a častější učení než soustavné zatěžování jeho pozornosti; je třeba dovolit mu častější přestávky k odpočinku, rychleji střídat úkoly a využívat různých příležitostí k procvičování a opakování);
využít zájmu dítěte (zájem podněcuje a pomáhá udržet pozornost);
hodně pohybu (dítě potřebuje pohybové uvolnění, aby mohlo soustředěněji pracovat; volná hra a pohyb poskytují odpočinek pro nervovou soustavu; takovému dítěti však nevyhovuje tréninkový režim ve sportovních kroužcích);
nepřipustit, aby vznikl u dítěte pocit méněcennosti (je třeba dítě chránit před příliš opakovanými zážitky neúspěchu);
pracujeme s dítětem pokud možno za dokonalého soustředění;
vyloučit všechny rušivé podněty;
výkony dítěte hodnotit spravedlivě (s přihlédnutím k jeho možnostem);
vytvořit ovzduší spolupráce (dítě se má cítit spokojeně, má prožívat pocity radosti; měli bychom využít každé příležitosti, kdy dítě může s něčím pomoci);
spolupráce rodiny a školy (mělo by se postupovat společně v zájmu dítěte);
volit vhodné zaměstnání (děti nebývají studijními typy; v praktickém povolání se osvědčují lépe, než naznačovala jejich školní kariéra).

Malé shrnutí:

využívat silné stránky dítěte k překonání jeho nedostatků;
děti potřebují pevný řád denních činností, pravidelný režim;
nesmí chybět důslednost a kontrola;
je potřeba dítěti informace vícekrát opakovat;
harmonické vztahy v rodině jsou předpokladem úspěšnější výchovy.

Doporučení:

vyloučit z jídelníčku potraviny zhoršující stav dítěte (zhoršující funkci neurotransmiterů) – obvykle jde o výrobky z kakaa, čokoládu, coca-colu, výrobky s dráždivými látkami – konzervační prostředky, potravinářská barviva, cukr aj.

Byla již napsána celá řada odborné literatury zaměřená na danou problematiku, ale dodnes vzpomínám na knihu, kterou jsem četla už před mnoha lety a z níž jsem si zapamatovala množství cenných poznatků a jež bych doporučila k přečtení všem, kteří chtějí své dítě či svého žáka, studenta ještě lépe poznat a pochopit. Jedná se o knihu Gordona Serfonteina „Potíže dětí s učením a chováním“ (První vydání. Portál, Praha 1999, 152 s.).

Zpracovala Mgr. Kateřina Javůrková (VP)
















    


esf-horizontalni eu-img msmt-img opvk-img

   Škola je příspěvkovou organizací. Projekty a provoz této školy jsou spolufinancovány Evropskými fondy, MŠMT České republiky a Městem Trutnov.